Rekonstrukce prsou se někdy neobejde bez odstranění dvorců a bradavek. I tehdy máš ale šanci na prsa, která vypadají přirozeně. Pomůže ti speciální tetování.
Po mastektomii a rekonstrukci prsu se mnohé ženy dívají do zrcadla s rozporuplným pocitem. Na jedné straně je to úleva, že je léčba za nimi. Na straně druhé - jiné, nové tělo.
Bradavky a dvorce často chybí, jizvy zůstávají, a s nimi i otázka: "Co teď s tímhle novým já?" Jednou z cest, jak znovu přijmout své tělo, může být tetování bradavek. Drobný, ale symbolicky obrovský krok.
Když tetování není jen ozdoba, ale návrat k sobě
Tento příběh nás inspiroval na webu tatérky Miji, která se zabývá tetováním po ablaci prsou. Její precizně odvedená práce mnohým ženám vrací zpátky pocit ženskosti a sebedůvěry.
Když bylo Kleopatře, ženě se jménem hodným bohyně, 29 let a měla zrovna týden po svatbě, vyslechla si šokující diagnózu: rakovina prsu. „Nejdřív jsem měla pocit, že se mi zastavil svět,“ říká.
Podstoupila chemoterapii, oboustrannou mastektomii a následnou rekonstrukci prsou. Zůstaly jí však jizvy, a to nejen fyzické, ale i ty duševní. Po několika letech se rozhodla, že je čas dát svému tělu nový impuls.
Obrátila se na tatérku Miju, která se specializuje na terapeutické tetování, tedy zakrývání jizev a rekonstrukci bradavek.
"Když jsem se s ní potkala, cítila jsem obrovský soucit," vypráví Mija. "Ale během chvíle jsem pochopila, že tahle žena nepotřebuje lítost. Potřebovala rituál. Symbol. Tečku za tím vším."
Z tetování bradavek se tak stalo víc než jen estetickým doplňkem. Bylo to uzdravení duše.
Pravidla terapeutického tetování
Rekonstrukční tetování bradavek je citlivým a precizním uměním. Tatér pomocí jemných odstínů a stínování vytváří optický 3D efekt, díky kterému prsa opět působí přirozeně. Zkušené tatérky, jako je například Dáša z projektu Pink.Ink, umí pomocí mikropigmentace vytvořit bradavky tak realistické, že rozdíl pozná jen málokdo.
Tetování má však svá pravidla. Prvním je, že se provádí až po úplném zhojení jizev, což je obvykle nejdříve rok po operaci. Kůže musí být klidná, pružná a bez zarudnutí. A pak se může začít.
Proces tetování je následující:
- Měření a nákres – tatérka precizně rozkreslí symetrii obou bradavek. Vše musí být v souladu s tvým tělem.
- Výběr odstínu – používají se lékařské pigmenty, které napodobují přirozený tón pokožky.
- Samotné tetování – pomocí jemných vrstev barvy vzniká přirozený 3D efekt.
- Zhojení a kontrola – proces trvá zhruba 10 dní, poté následuje případná korekce.
Pro mnoho žen je okamžik, kdy spatří konečný výsledek, velmi emoční. MIja říká, že často také pláčou. Ale tentokrát radostí.
"Najednou jsem to zase já."
Podle Miji popisuje mnoho žen tetování bradavek jako moment, kdy se konečně vrátí k sobě. Nejde totiž jen o vzhled, ale o energii, kterou místo na těle znovu získává.
Tam, kde byla bolest, je teď síla. Tam, kde byla prázdnota, je nová energie, ženskost, přijetí. "Tetování pro mě nebylo o kráse. Bylo to o tom, že se zase poznávám. Že se můžu cítit celá," říká Kleopatra.
A tatérka Mija dodává: "Bylo úžasné vidět, jak se jí rozzářily oči. Už to nebyla žena, která přišla se jizvami. Byla to žena, která odcházela se svým tělem smířená."
Tetování jako terapie
Tetování jizev a bradavek má velmi terapeutický přesah. Pomáhá ženám znovu se spojit se svým tělem, překonat stud a strach, posílit sebevědomí, dát svému tělu nový význam. Jizvy, které dřív připomínaly nemoc, se proměňují v symbol uzdravení.
Každá z nás má jiný příběh. Některé se rozhodnou pro rekonstrukci bradavky chirurgickou cestou, jiné zůstanou bez ní. Potřebu znovu se cítit celistvě ale prožíváme všechny.
Proto bývá tetování bradavek posledním krokem na dlouhé cestě, na níž - jak řkla Mija, nejde v první řadě o estetiku, ale o symbol. O návrat k tělu, které prošlo bouří a teď si zaslouží něhu.
"Vždycky říkám, že tetování po ablaci není o skrývání. Je to o proměně. O tom, že z jizvy se může stát ozdoba," říká Mija. "O tom, že tělo, které nese příběh, je krásné právě proto, že je opravdové.“
Žádná žena, která si prošla odejmutím prsu, by neměla mít pocit, že ztratila svou ženskost. Každá jizva je důkazem síly, ne slabosti. "Naše tělo si zaslouží dík – za to, co pro nás vydrželo.
A tetování může být tím poděkováním."
Tetovat se nemusí jen bradavky
Tetovat si prsa můžeš i různými ornamenty a symboly. Prsa tak nemusejí mít "jen" bradavky a dvore, ale mohou nést celý příběh. Jen pozor na to, že tetování na jizvy po ablaci má svá specifika.
Jizvy svojí strukturou i barvou nejsou stejné jako okolní kůže, proto je klíčové vybrat zkušeného tatéra, který má zkušenosti s prací s citlivou kůží. Přinášíme ti rady přímo od tatérky Miji ze studia Tattoo Mija.
Pro správný výsledek ber v úvahu:
Dostatečný čas na zhojení jizvy po tetování:
Jizvy musí být plně zahojené. Doporučuje se počkat alespoň rok po operaci, aby kůže dostatečně zesílila a byla připravena na tetování. Tetování zasahuje do druhé vrstvy kůže, čili je to povrchová záležitost, nicméně kůže musí být již zhojená.
To se dá poznat i na barvě jizvy – pokud jsou jizvy bílé a ani okolní tkáň není zarudlá, tak už jsou dohojené. Proces hojení je dobré zkombinovat s automasáží. Jemné masáže jizev a okolních partií dávají kůži informaci o tom, že místo stále není dohojené a že na tom má pracovat.
Citlivost jizvy/pokožky:
Oblast jizev může být necitlivá, nebo naopak přecitlivělá. Při tetování jizev na prsou používám anestetický krém, který je volně prodejný v lékárně a který kůži znecitliví. S Kleopatrou jsme měli takovou zkušenost, že prso, které mělo rakovinu, bylo necitlivé a prso, které rakovinu nemělo, bylo citlivé. Tento prožitek je zcela individuální.
Správná volba motivu:
Jizvy mají různý tvar (většinou na každém prsu jiný), barvu i texturu, což může ovlivnit vzhled tetování. Nad konkrétním motivem budeme přemýšlet spolu tak, aby hezky seděl. Může jizvy zakrývat jen částečně, aby motiv odvedl pozornost nebo úplně, aby nebylo vidět nic.
Nemusí to být jen květinové motivy, mohou to být i mandaly, geometrické ornamenty nebo abstraktní vzory. Možností je opravdu hodně. Doporučuji si nacítit to, co se Vám skutečně líbí a pak nešlápnete vedle.
Pokud se jedná o tetování bradavek - proces probíhá tak, že se prsa naměří, souměrně se na ně bradavky rozkreslí a pomocí speciální „pomůcky,“ k tomuto účelu určené, se nakreslí bradavka konkrétně. Bradavky se tetují speciálními inkousty, které jsou pro tyto účely určené.
Péče:
Péče je jednoduchá, ale zásadní. Tetování je nutné udržet v čistotě a suchu a pak by s hojením neměl být žádný problém. Kdyby někde barva vypadala, tak se tetování opraví při korekci. Klient odchází s konkrétními pokyny, jak se o tetování starat, není to nic složitého a zhruba za týden, až 10 dní je tetování zhojené.
Přijetí je součást příběhu
Psychický stav po prodělání takovéhle nemoci a léčby je různý. Nebojte se říct i o pomoc rodině, psychologovi a ostatním, přijmout pomoc je normální a dobře. Nemoc může ovlivnit nejen fyzický vzhled, ale i psychiku, sebevědomí a pocit ženskosti.
Může se dostavit strach ze ztráty ženskosti, atraktivity, jizvy mohou ovlivnit sebevědomí a sebejistotu, můžou i připomínat strach z toho, že by se nemoc mohla vrátit. Je to zátěžové a stresové období plné změn. Strachy mohou vést ke smutku, studu a vyhýbání se různým situacím, které jsme již zmínili.
Přijetí je součást příběhu. V mých očích si každá žena, která projde touto nemocí, zaslouží obdiv za její odvahu a sílu bojovat. Nikdo na ni pak nehledí kritickýma očima, naopak. Naše tělo si zaslouží dík za to, jaké je a za to, co pro nás dělá. Každý příběh je jiný a nejdůležitější je mít se ráda a najít si cestu k sobě ať už s tetováním nebo bez něj.
Váš příběh je důležitý a já děkuji slečnám za sdílení toho svého a děkuji i Vám, že jste si tento článek přečetli. Vaše Mija