Připravit se na preventivní mastektomii neznamená jen sbalit kufr a zařídit hlídání. Vyplatí se připravit si i pružné tělo a dobrou duši na dosah. Mnohem lépe se pak tělo i duše hojí.
Když se žena rozhodne pro preventivní mastektomii, jak se na ni může fyzicky připravit?
Příprava na preventivní mastektomii není jen o domluvení termínu operace. Tělo i mysl na takový zákrok potřebují svůj čas. Z fyzického hlediska je ideální připravit tkáně tak, aby byly co nejpružnější, pohyblivé a dobře prokrvené. Pomáhá jemné protažení hrudníku, mobilizace lopatek, uvolnění oblasti krku a hrudní páteře. Důležitá je také práce s držením těla a dechem, protože právě dech a postavení hrudníku ovlivňují hojení i návrat k pohybu po operaci.
Pokud je žena v dobré kondici, má pružné tkáně a zvládá základní dechová a pohybová cvičení, bývá rekonvalescence snazší. Není cílem podávat výkony, ale poznat své tělo, uvolnit napětí a nastavit se na spolupráci. Před operací se rozhodně vyplatí konzultace s fyzioterapeutem, který pomůže zvolit vhodná cvičení i tempo.
Kdy je tedy ideální začít s cvičením či fyzioterapií po operaci?
Ideální čas pro zahájení fyzioterapie po operaci závisí na rozsahu zákroku, na typu rekonvalescence a na tom, jak se žena cítí. Obecně ale platí, že s jemnou pohybovou aktivitou je vhodné začít velmi brzy – někdy už první nebo druhý den po operaci, samozřejmě podle doporučení ošetřujícího týmu.
Můžeme začít s dechovými cviky do oblasti hrudníku, snažit se o napřímené držení těla (nehrbit se). Při chůzi např. přidávat souhyby celého hrudníku do rotace a dodržovat doporučení operatéra o možném rozsahu pohybu ramenních kloubů.
Jak se liší péče o tělo podle toho, zda žena podstoupí rekonstrukci prsu, nebo zůstane bez náhrad (tzv. "naplocho")?
Péče po risk reducing mastektomii se liší podle toho, zda žena podstoupí okamžitou rekonstrukci, nebo ne. Pokud žena zvolí odstranění prsní žlázy bez rekonstrukce, postupuje se zpravidla volněji. Respektuje se hojení, končetiny se postupně zapojují do běžných denních činností bez výrazného omezení.
U mastektomie s okamžitou náhradou implantáty je naopak nutné dodržovat konkrétní režimová opatření. Patří mezi ně spánek na zádech, nošení kompresní podprsenky a omezení rozsahu pohybu ramen do 90 stupňů, dokud lékař neurčí jinak. U obou typů operací je klíčová péče o jizvu, postupné zvědomování hrudníku, jemná práce s dechem, měkkými tkáněmi a prevence tuhnutí v oblasti hrudníku a ramen.
Nesmíme zapomínat na psychickou stránku. Ženy si uvědomují, proč zákrok podstoupily, ale pokud dojde ke komplikacím, bolesti nebo delšímu hojení, může být celá situace velmi náročná. I proto je důležité, aby na to nebyly samy – ať už fyzicky, nebo psychicky.
Zmínila jste péči o jizvu. Co je při ní nejdůležitější?
V péči o jizvu je nejdůležitější čas, trpělivost a pravidelnost. V prvních dnech je klíčové dát tkáni prostor k hojení (jizvu nepřetěžovat, nenapínat, chránit ji před infekcí a mechanickým drážděním)
Jakmile je rána zhojená a kůže zacelená, nastává fáze, kdy je vhodné začít s péčí aktivně. Důležitá je hydratace, například krémem nebo gelem doporučeným lékařem a jemná práce s okolím jizvy. Cílem je podpořit její pružnost, pohyblivost a zabránit srůstům.
Co se může stát, když se péše o jizvu zanedbá?
Nesprávně opečovaná jizva může způsobit řadu obtíží. Pokud tkáň ztuhne nebo přilne k podkladu, může bránit toku lymfy, být zdrojem pnutí nebo bolesti. To se nemusí projevit jen v místě samotné jizvy, ale i vzdáleně, například v oblasti ramene, šíje nebo zad. Ztuhlá jizva navíc ovlivňuje držení těla, pohyb a někdy i psychické vnímání vlastního těla.
Péče o jizvu je tedy nejen estetická, ale především funkční. Pomáhá tělu vrátit se k přirozenému pohybu a zároveň přináší ženě větší komfort a jistotu.
S preventivní mastektomií se pojí také otoky. Co je třeba vědět o prevenci otoků a jak se o paži starat po odstranění uzlin?
Po odstranění lymfatických uzlin v podpaží může dojít k narušení toku lymfy a vzniku otoků, nejčastěji na paži, v oblasti axily, lopatky nebo prsu. I když se otok neobjeví u každé ženy, je dobré znát základní principy prevence.
Základem je vědět, že tělo není třeba přehnaně šetřit, ale naopak ho zapojovat přirozeně do běžného pohybu. Lymfatický systém funguje díky svalové aktivitě, a proto je pohyb, chůze, cvičení a dýchání klíčové pro jeho podporu. Při pohybové aktivitě je na místě používání vhodné kompresní pomůcky (rukáv, tílko, podprsenka), která podporuje drenáž lymfatické tekutiny. Důležitá je péče o jizvy a ošetření tkání po radioterapii. Žena by měla dbát na dostatečný pitný režim a vyváženou stravu bohatou na bílkoviny.
Pokud žena zaznamená pocit tlaku, tíhy, napětí nebo již je viditelný otok, je na místě obrátit se na fyzioterapeuta nebo lymfoterapeuta. Včasné zachycení příznaků je klíčové pro prevenci rozvoje chronického lymfedému. Důležité je vědět, že otok nemusí přijít hned po operaci, ale klidně i s odstupem několika měsíců nebo let. Právě proto je pravidelná péče o tkáně a vědomá práce s tělem tak důležitá.
Co ženy v praxi nejvíc po mastektomii překvapí, co s vámi nejčastěji řeší?
Ženy po mastektomii často překvapí, že i když byly na zákrok psychicky a fyzicky připravené, realita může být jiná. Nejčastěji řeší:
- Tah a pnutí v oblasti hrudníku, které přetrvává i několik týdnů po operaci.
- Omezený pohyb paží. I běžné činnosti jako oblékání, zapnutí podprsenky nebo zvednutí ruky nad hlavu mohou být první dny nepříjemné
- Ztrátu citlivosti. Oblast jizvy a hrudníku může být necitlivá, nebo naopak přecitlivělá, což působí zmatek a nejistotu při doteku.
- Změnu vnímání vlastního těla. Mnohé ženy popisují, že chvíli trvá, než si na nové tělo zvyknou. Emočně to může být náročnější, než čekaly.
- Nevědí, co je „normální“. Chybí jim informace, co očekávat, co si hlídat a kdy je potřeba vyhledat odborníka.
- Pocit osamění v péči. Mnohé ženy po operaci odejdou domů bez konkrétních doporučení nebo bez fyzioterapie. Pak hledají informace samy, což je může zahltit nebo zmást.
Právě proto je důležité, aby měly po ruce jasné, srozumitelné informace a možnost obrátit se na odborníky, kteří je podpoří a bezpečně provedou obdobím rekonvalescence.
Co byste doporučila ženám s BRCA mutací, které se k preventivní mastektomii odhodlávají?
Ženám s BRCA mutací, které uvažují o preventivní mastektomii, bych doporučila, aby měly dostatek času. Ne na strach, ale na zpracování všech informací a emocí, které s rozhodováním přicházejí. Je to velké a osobní rozhodnutí, které si zaslouží respekt a klidný prostor. Může pomoci mluvit s někým, kdo už zákrok podstoupil, spojit se s podpůrnou skupinou nebo si vyslechnout různé zkušenosti. Každá žena to má jinak. Některá ví hned, některá potřebuje víc času. Obojí je v pořádku.
Z praktického hlediska doporučuji před zákrokem domluvit si konzultaci s fyzioterapeutem, který má zkušenosti s péčí po mastektomiích. Pomůže připravit tělo, vysvětlí, co očekávat a poradí, jak podpořit hojení.
A hlavně: nebýt na to sama. Je v pořádku mít otázky, nejistotu i obavy. Ale není třeba je nést bez podpory. Je to krok, který vyžaduje sílu, a právě proto je dobré mít kolem sebe lidi, kteří vám mohou pomoci.
Mgr. Petra Holubová
Fyzioterapeutka se specializací v onkofyzioterapii a následnou péči o ženy po karcinomu prsu. Vystudovala obor fyzioterapie na UK FTVS v Praze a svou profesní cestu zasvětila oblasti, která je v Česku stále často opomíjená – fyzioterapii onkologických pacientek. Ve své praxi se zaměřuje na péči o jizvy a okolní tkáně, fibrózy po radioterapii a pooperační komplikace. Aktivně šíří osvětu o významu včasné pooperační péče a spolupracuje s lékaři i pacientkami, aby ukázala, že fyzioterapie má nezastupitelné místo v celém procesu léčby i zotavení. Na Instagramu vede profil @onkofyzio, kde sdílí informace o možnostech fyzioterapie během i po léčbě karcinomu prsu.