Američanka Marisa Kimmel se narodila se vzácným genetickým losem, ale rozhodla se nevzdat. Od dětství trpí alopecií, a v dospělosti jí genetické testy odhalily i mutaci BRCA1.
Marisa Kimmel je třicetidvouletá fotografka z Michiganu, manželka a máma malého Abrahama. Nemá vlasy, nemá prsa – ale má život, který miluje. A tělo, které jí tento naplněný život umožňuje žít.
Výzva první: alopecie
Marisa již od dětství trpí alopecií. V devíti letech začala ztrácet své vlasy, a když jí bylo devatenáct, zbytek vlasů si sama oholila. Už nedokázala unést, jak vypadá. „Byla jsem v depresi a nenáviděla svůj odraz v zrcadle,“ vzpomíná. Dnes říká, že sebeláska je pro ni každodenní práce.
Výzva druhá: mutace BRCA1
Ve dvaceti letech se rozhodla podstoupit genetické testování. V rodině jejího tatínka se rakovina prsu objevovala generace po generaci, a tak chtěla mít jistotu.
Výsledek testu potvrdil mutaci BRCA1 – s odhadovaným rizikem rakoviny prsu až 80 %. „Slzy mi pomalu stékaly po tváři,“ vzpomíná Marisa. „Lékařka mě objala a řekla, že mám na výběr.“
Marisa se rozhodla vzít svůj osud do vlastních rukou. Ještě ve dvaceti podstoupila preventivní oboustrannou mastektomii. Ne proto, že by měla rakovinu, ale aby mohla žít zdravá a bez neustálého strachu.
„Chtěla jsem tu být, chtěla jsem žít, abych viděla vyrůstat svého syna,“ říká. Operaci plánovala pečlivě: měla sjednané pojištění, našetřené peníze a dokonce i přátele, kteří její příběh zaznamenali na kameru i fotoaparát.
Výzva třetí: pandemie
Jenže její plány oddálila pandemie. A protože nemohla podstoupit původně plánovanou operacu, mohla alespoň kojit malého Abrahama až do jeho jednoho roku.
Nakonec v roce 2021 operaci podstoupila. „Když jsem se probudila, neměla jsem žádná tetování, jen jizvy. A nový začátek,“ říká. „Udělala jsem to jen pro sebe – ne proto, abych někomu něco dokazovala.“
Marisa se rozhodla žít bez prsou. Své tělo už jednoduše nechtěla vystavovat dalším zákrokům a zátěžím. A přesto, že jednala podle svého vnitřního rozhodnutí, čelí nepochopení.
„Lidé se mě pořád ptají, proč nemám prsa nebo vlasy. A často těmi nejhrubšími slovy," říká Marisa. Dodává, že takovým lidem nic nevysvětluje. „Ale když se někdo zeptá laskavě, ráda to vysvětlím.“
Později Marisa podstoupila i odstranění vejcovodů. „Ty dvě drobné jizvy jsou připomínkou zlomeného srdce, ale i síly, kterou jsem v sobě našla,“ říká.
Bolest proměněná v sílu
Marisa se naučila měnit bolest v sílu a umění. Když jí bylo dvacet let, oslovil ji v obchodě neznámý fotograf a nabídl jí focení. „Ten portrét mi změnil život,“ říká. „Začala jsem fotit autoportréty – bylo to moje léčení.“
Dnes je fotografování její prací na plný úvazek. Otevřeně mluví o mateřství, zdraví i přijetí svého těla. „Možná jsem přišla o části těla, ale získala jsem úplně nový pohled na život,“ říká. A je spokojená a šťastná. „Moje tělo je krásné místo pro moji duši.“
Dnes už nad ní alopecie ani mutace nemá moc. „Moje plešatá hlava je jen součástí mě – už mě nedefinuje,“ říká s úsměvem. „Ani plochý hrudník."
Na svém profilu @marisakimmel na TikToku inspiruje tisíce lidí svými upřímnými a odvážnými příběhy o tom, co znamená žít naplno – bez vlasů, bez prsou, ale s obrovským srdcem.