Holky s BRCOU – průvodce životem s BRCA mutací

Když ti řeknou, že jsi BRCA pozitivní: Jak zvládnout první nápor a najít psychickou rovnováhu?

Kateřina Novotná
22.10.2025

Zastaví se ti dech. Možná začneš rychleji dýchat. Možná vůbec ne. Mozek přestane vnímat slova lékaře, okolní zvuky, cokoliv. "Jste nositelkou mutace BRCA." Krátká věta, která má sílu obrátit život naruby. 

 

 

Pokud ji právě teď čteš se slzami v očích nebo staženým žaludkem, nejsi v tom sama. A jsi tady správně. Tady se nedozvíš, jestli si máš nechat odstranit prsa nebo vaječníky. Tady ti nikdo nebude říkat, co musíš.

Tenhle text je pro tebe, pokud teď hlavně nevíš, co máš cítit, co si počít a jak se z toho psychicky nezhroutit.

 

Všechno, co cítíš, je v pořádku

Strach. Úzkost. Vztek. Vina. Šok. I prázdnota. Může se to střídat každých deset minut. A je to všechno normální. Tvoje tělo a psychika se právě vyrovnávají s náloží informací, která je doslova existenční.

Nepomáhá říkat si, že bys měla být silná nebo že jiní jsou na tom hůř. Ne, teď je tvoje realita jenom tvoje. Můžeš brečet, mlčet, smát se ze zoufalství nebo si jít koupit kytku. Cokoliv, co ti trochu pomůže, je správně.

Nejhorší bývá nejistota, ne diagnóza samotná. Je to zvláštní paradox, ale často nás nejvíc netíží to, co už víme, ale to, co ještě nevíme. Co bude dál? Mám se rozhodnout hned? Co když si zvolím špatně? Dovol si čas. Řekni si: "Teď nemusím dělat žádná zásadní rozhodnutí. Stačí, že dýchám. Stačí, že si na to zvykám." Když na sebe přestaneš tlačit, může se psychika začít postupně uklidňovat.

 

Mluv o tom – s kým chceš, jak chceš, kdy chceš

Jedna z nejsilnějších vět, kterou nyní můžeš slyšet, je: "Já to mám taky." Kontakt s jinou ženou, která je BRCA pozitivní, může být léčivější než jakákoli odborná přednáška. Zkus najít podpůrnou skupinu nebo jen jednu osobu, která tomu rozumí.

Klidně se jen přidej do komunity na sociálních sítích a mlčky čti. I to je forma kontaktu. Až přijde správná chvíle, ozveš se. A budeš vyslyšena.

 

 

Vyhledej odborníka na psychiku, není to známka slabosti

Psycholožka, terapeut, krizový pracovník. Ti všichni ti můžou pomoct. Ne proto, že bys byla na dně. Ale proto, že tohle je silná zátěžová situace. Profesionální pomoc ti může pomoct zorientovat se ve svých myšlenkách i pocitech, snížit úzkosti a najít pevnější půdu pod nohama.

Pokud jsi narazila na terapeuta, se kterým sis nesedla, zkus jiného. Terapeutický vztah je důvěra. A ta se buduje. Pokud se bojíš předsudků, protože jsi třeba z malého města, zkus online terapii s někým z Hedepy.

 

Zastav se a vědomě dýchej

V krizových situacích jsme často jen v hlavě. Hlava běží napřed a kreslí nejčernější scénáře. Ale tvoje tělo tě dokáže vrátit zpět do přítomnosti. Zkus si sednout a udělat si dechové cvičení – nádech na 4 vteřiny, zadržet dech na 7, výdech na 8. Opakuj třikrát. Pomáhá to. Nebo se zabal do deky, dej si teplý čaj, vezmi si do ruky něco měkkého.

Vnímej, jak se měkká a poddajná látka dotýká tvých rukou. Co cítíš? Návrat k tělu je návrat k sobě. Psaní jako úleva – i když to nikdo nikdy neuvidí

Vezmi si papír nebo mobil a napiš si:

  • Co právě teď cítím?
  • Čeho se bojím?
  • Co by mi teď udělalo dobře?

Psaní pomáhá zpomalit myšlenky a roztřídit chaos. Můžeš si taky napsat dopis svému budoucímu já. „Drahá já za tři měsíce…“ Možná tě překvapí, kolik jemnosti nebo odhodlání v sobě máš.

 

 

SOS technika – meditace 5 smyslů

Technika meditace pěti smyslů je jednoduché a účinné cvičení na zklidnění mysli a návrat do přítomného okamžiku. Tuto techniku svým klientům doporučuje v rámci mindfulness například koučka Simona Vlčková // psycholožka a koučka Radka Loja.

  1. Podívej se kolem sebe a nahlas si (nebo v duchu) pojmenuj pět věcí, které právě teď vidíš. Může to být cokoliv – barva zdi, stín na podlaze…
  1. Zaměř se na čtyři fyzické pocity. Co cítíš svým tělem? O co se opírají tvá záda? Co se dotýká tvé kůže?
  1. Ztiš se a naslouchej. Co právě teď slyšíš? Zkus vnímat i tiché a vzdálené zvuky – tikot hodin, hlasy v pozadí…
  1. Nadechni se a vnímej pachy kolem sebe. Co cítíš?
  2. Zaměř se na chuť v ústech – nebo si kousek něčeho dej. Může to být zbytková chuť po jídle, nápoj, žvýkačka…

 

Nejsi jen BRCA, pořád jsi to ty

Je strašně snadné nechat si tu informaci vlézt až do identity. Najednou nejsi Jana nebo Petra, ale „ta s mutací“. Ale BRCA je jen část tvého příběhu. Nejsi to celá ty. Jsi pořád dcera, máma, kamarádka, umělkyně, sportovkyně, pečovatelka, smíšek, cynik, filozofka – jakkoliv se definuješ. Zkus si to připomenout. Zapiš si deset věcí, které tě vystihují – a ani jedna z nich nemusí být o zdraví.

Pokud potřebuješ být „silná“, buď. Ale klidně taky nemusíš Síla někdy vypadá jako slzy v koupelně. Jindy jako to, že si vezmeš volno z práce. Nebo že si pustíš film a hodinu se směješ. Nebo že se složíš a řekneš si o pomoc. Neexistuje jen jeden způsob, jak to zvládnout správně. Existuje ten tvůj. A ten stačí.

 

Tady jsi doma a nejsi v tom sama

My jsme tu právě pro tyhle chvíle. Nechceme tě strašit statistikami, ale obejmout porozuměním. Ať jsi v jakékoli fázi, od čerstvé diagnózy po vlastní cestu přijetí, patříš sem. Se vším, co cítíš. S tím, co ještě nevíš. S tím, co tě děsí i co tě drží nad vodou.

Přidej se do komunity. Napiš nám. Sdílej nebo jen buď. I mlčení může být způsob, jak říct, že jsi tu a potřebuješ chvilku. Ať je tvoje cesta jakákoli – nemusíš po ní jít sama.