Když sex začne bolet: O čem se v menopauze moc nemluví

Menopauza a chybějící estrogen versus tvoje vagína. Co může za bolest při sexu, pálení a svědění? Vaginální atrofie. Přinášíme vše, co o ní potřebuješ vědět.

Když se mluví o menopauze, většina žen si představí návaly horka, pocení, nespavost nebo výkyvy nálad. Jenže existuje oblast, která bývá možná ještě intimnější, citlivější. A upřímně řečeno - v běžném životě mnohem více obtěžující. Je to takzvaná vaginální atrofie. 

Téma, o kterém se nám ženám často nechce mluvit, a tak o něm nemáme skoro žádnou představu. A ani já jsem o něm dříve neslyšela. Z této "atrofické letargie" mě probudila až kniha americko-neměcké gynekoložky Dr. Sheily de Liz "Žena v ohni". Doporučuji.

Místo šťavnaté tkáně suchý papír

Právě změny v pochvě, vulvě a močových cestách mohou po menopauze zásadně ovlivnit tvůj každodenní komfort, sexualitu, vztah k vlastnímu tělu, potažmo partnerský život.

Vaginální atrofie není náhlá katastrofa, která se stane přes noc. Autorka ji v knize popisuje jako "postupný proces, který může trvat měsíce i roky". A právě v tom je její záludnost. Nejdřív si totiž všimneš jen drobností.

Trochu větší suchost. Mírné pálení. Nepříjemný pocit při sexu. Občasné řezání nebo podráždění. Často si řekneš, že jsi unavená, nebo že je to stresem, a že to přejde. Jenže pokud za tím stojí pokles estrogenu, samo od sebe se to nezlepší.

Ba naopak – bez důkladné péče se pravděpodobně bude tvoje sliznice nadále ztenčovat, vysychat a ztrácet svou přirozenou schopnost chránit se. Stane se z ní suchý papír.

Za co můžou Döderleinovy bakterie

Možná jsi netušila (stejně jako já), že estrogen má v pochvě až tak důležitou roli. Že není jen hormonem spojeným s menstruací, plodností nebo návaly horka. V intimní oblasti pomáhá udržovat sliznici silnou, pružnou, dobře prokrvenou a přirozeně vlhkou. 

Díky estrogenu je poševní prostředí stabilní a chráněné. Jenže bohužel, pokud jeho hladina klesne, tahle rovnováha se začne narušovat. Sliznice postupně ztrácí objem, pružnost i odolnost. A taková tkáň se snadno podráždí, bolí a může se poranit i při běžném tření.

Velmi důležitá je také hodnota pH v pochvě. Zdravá pochva má přirozeně kyselé prostředí, přibližně kolem hodnot 4 až 4,7. Toto kyselé prostředí není náhoda. Pomáhá ho udržovat přítomnost prospěšných bakterií, které jsou závislé na estrogenu.

Představ si pochvu jako malý ekosystém, o který se starají nenápadné "ochránkyně" – Döderleinovy bakterie. Tyto prospěšné bakterie, závislé na estrogenu, vytvářejí kyselé prostředí, které chrání před škodlivými mikroorganismy a udržuje sliznici zdravou, pružnou a odolnou. 

Když ale hladina estrogenu klesá, bakterie postupně ubývají, pH se zvyšuje a přirozená ochrana slábne – což může vést k pálení, svědění, změně výtoku nebo častějším infekcím. Nejde o selhání těla, ale o narušení rovnováhy, kterou je možné znovu podpořit a obnovit.

Oblast "6 hodin"

Jedním z míst, kde se změny často projeví velmi výrazně, je oblast takzvaných „6 hodin“. Jde o spodní část poševního vchodu, tedy místo, které si můžeme představit jako dolní bod ciferníku.

"Právě na tomto místě je pochva nejintenzivněji a nejhustěji pokryta receptory, kontaktními místy pro hormony. To na jedné straně znamená, že při sexu reaguje toto místo u poševního vchodu nejcitlivěji, ale na druhé straně také to, že tady také nejdříve pociťujeme nedostatek hormonů," uvádí Sheila de Liz.

Právě tam bývá sliznice obzvlášť citlivá a při nedostatku estrogenu se může snadno ztenčovat a praskat. Není to informace pro gynekologické učebnice, ale velmi praktická pomůcka pro tebe jako ženu: pokud při sexu, vyšetření nebo doteku cítíš bolest právě v dolní části poševního vchodu, může jít o typický projev atrofie.

Jak poznat, že mám vaginální atrofii?

Doktorka de Liz píše, že vaginální atrofii je charakterizována zejména svěděním, pálením nebo bolestí a suchostí při styku. Pochva je najednou sušší, méně pružná, hůř se přizpůsobuje a při tření se mohou tvořit drobné trhlinky. Sex pak není úplně příjemný a bolí.

A jak lékařka dodává, jakmile nás sex začne bolet, naše tělo se začne bránit. Nezřídka se podvědomě stáhneme, svaly pánevního dna se napnou, strach z bolesti se zvětší a tím se bolest může ještě zhoršovat.

Vzniká začarovaný kruh, ve kterém už nejde jen o sliznici, ale i o psychiku, vztah, sebevědomí a pocit ženskosti.

Pokud jsi po menopauze a zažíváš při sexu bolest, můžeš se začít pohlavnímu styku raději vyhýbat. A je to naprosto pochopitelná reakce.

Ale také je to velká škoda. Právě proto je důležité nenechat problém zajít příliš daleko.

Nejen vagína. Celý intimní systém

Vaginální atrofie se může projevovat nejen jako pálení, svědění, řezání a pocit suchosti, ale i jako podráždění při chůzi, nepříjemné pocity při sezení nebo potížemi při močení. 

Při močení? Bohužel ano, protože estrogen ovlivňuje nejen pochvu, ale i okolní tkáně a močové cesty. Pokud zde není dostatek estrogenu, můžeš pociťovat častější nutkání na močení nebo bojovat s opakovanými infekcemi. Jinými slovy: není to "jen vagína". Je to celý intimní systém, který se mění.

Problém je, že se o tom stále málo mluví. Myslíme si, že suchost, pálení nebo bolest k menopauze prostě patří. Že se s tím nedá nic dělat. Že by bylo trapné to vytahovat u gynekologa. Nebo že když už nemáme menstruaci, nemá smysl se intimní oblastí tolik zabývat.

Jenže právě to je podle Dr. de Liz největší omyl. Autorka v knize používá trefné přirovnání k zubům: také nečekáme, až se nám zuby rozpadnou, abychom se o ně začaly starat. U vaginální sliznice by to mělo být podobné. Nečekat, až začne bolet každý dotek. Začít dřív.

Jak na to

Pravidlo číslo jedna: základem péče je pravidelnost. Tedy ne nárazová, ale průběžná péče o sliznici. Jedním z hlavních opatření, která lékařka doporučuje, je pravidelné ošetřování pochvy a poševního vchodu hormonální mastí.

Tato hormonální mast se používá lokálně a obsahuje estriol, velmi mírný typ estrogenu. V některých případech může být lokální estriol zvážen i u žen s hormonálně závislým karcinomem, vždy ale pouze po individuální konzultaci s ošetřujícím lékařem.

"Mast je určena k tomu, aby působila pouze na sliznici a nepronikala do těla," říká Dr. de Liz. "Estriol oživuje pochvu a navrací jí vlhkost, měkkost a odolnost. Hodnota pH bude opět kyselá a bakteriální společenství se normalizuje. Kůže malých stydkých pysků získá zpět svoji pružnost, přestane pálit a bolest při sexu se výrazně zmírní, ne-li odstraní."

Důležité je začít s večerním mazáním včas, nejlépe ještě dřív, než se objeví první příznaky. Vaginální atrofie se pak totiž často dá výrazně zmírnit nebo zpomalit. Platí, že čím déle žena čekáš, tím křehčí a citlivější tvoje tkáň může být.

Stejně důležité je i načasování. Mast s estriolem se podle autorky hodí používat večer.

Má tak čas působit přes noc, kdy žena není aktivní, nechodí, nesportuje a nedochází k mechanickému setření. Večerní aplikace také dává smysl prakticky: můžeš ji zařadit do večerní rutiny podobně jako čištění zubů.

Není to jen suchost

Velký problém je, že se tomu říká "suchost". A ženy si pak koupí lubrikant a mají pocit, že je vyřešeno. Jenže není. Lubrikant řeší chvíli, ale neřeší to, proč ta sliznice nefunguje. Je to trochu jako natřít si suchou kůži krémem, ale ignorovat, že vám v těle chybí něco zásadního.

Lubrikant samozřejmě může mít při styku své místo, ale mast s estriolem má jinou roli: není to okamžitá pomůcka na tření, ale léčba a obnova sliznice. 

Doktorka de Liz také upozorňuje, že není ideální používat mast těsně před pohlavním stykem. Je to z toho důvodu, že by jednak nemusela mít dostatek času působit, a jednak se může přenášet na partnera.

Dle doktorky dává větší smysl mast používat jako pravidelnou večerní péči, ale ne jako nouzový lubrikant před sexem.

V ČR jsou masti s estriolem pouze na předpis a prodávají se s aplikátorem či bez něj. Doktorka de Liz doporučuje aplikátor vynechat, aby se křehká tkáň pochvy zbytečně nedráždila, a nanést malé množství krému (zhruba asi jako malou kuličku hroznového vína) na vchod, močovou trubici, hráz a malé stydké pysky. Toto opakovat pravidelně 3-4 týdně.

Pokud se však stane, že ti po namazání začne partner dělat romantické návrhy, lze mast odstranit vlhkým ubrouskem. Pokud se stane, že na pochvě zůstanou malé zbytky krému a přenesou na muže například při orálním sexu, není potřeba se toho dle lékařky bát. Není to škodlivé.

Pomoci může i CO₂ laser

Někdy je však sliznice v pochvě nedostatkem hormonů natolik poškozená, že již nelze použít mast ani krém, protože při aplikaci příliš pálí. V takovém případě lékařka doporučuje nejprve obnovit vaginální sliznici pomocí CO₂ laseru.

Ten může pomoci obnovit vaginální sliznici a podpořit její regeneraci. Není to ale první a nejjednodušší krok pro každou ženu. Laser je finančně náročnější a v českém prostředí nebývá běžně hrazen zdravotními pojišťovnami.

Doktorka de Liz proto doporučuje začít nejprve s pravidelnou lokální péčí, tedy s ošetřováním sliznice mastí. Teprve je-li sliznice natolik poškozená, suchá nebo bolestivá, může být laser další možností, neměl by ale nahrazovat základní pravidelnou péči.

Právě proto je prevence tak důležitá. Když sliznice jednou výrazně ztenčí, začne praskat a bolest se spojí se sexem nebo dotekem, cesta zpátky může být delší. Ne nemožná, ale náročnější. Když se ale začne dřív, ideálně ještě před výraznými příznaky, lze tkáň podpořit včas.

Lékařka v knize mluví velmi jasně: nečekat na bolest, nečekat na trhlinky. Nečekat na chvíli, kdy se žena začne vyhýbat sexu, protože už se bojí dopředu. Začít hned.

A možná nejdůležitější věta na závěr je tato: vaginální atrofie není konec intimního života ani ženskosti. Je to signál, že tvoje tělo potřebuje péči.

A čím dřív ji dostane, tím větší šanci má žena zůstat ve svém těle doma – bez bolesti, bez studu a bez pocitu, že musíš něco potichu vydržet.