Co mají dělat ženy, které po léčbě nemohou užívat hormonální terapii, a přesto čelí návalům, únavě nebo strachu z osteoporózy? Právě na tuto často otázku jsme se zeptali onkogynekologa MUDr. Michala Emingra.
S panem doktorem Michalem Emingrem jsme si povídali na téma chirurgická menopauza. Vysvětlil nám rozdíl mezi přirozenou a chirurgickou menopauzou, a nabídl nám praktické tipy, jak zvládnout její dopady i bez hormonů a udržet si dlouhodobě kvalitu života.
"U žen po hormonálně závislém karcinomu prsu musíme postupovat cíleně."
Pane doktore, jak byste jednoduše vysvětlil rozdíl mezi přirozenou a chirurgickou menopauzou?
Chirurgická menopauza se od té přirozené liší hlavně tím, jak rychle nastane. Přirozená menopauza je postupný proces, kdy funkce vaječníků klesá v průběhu několika let a tělo se na změnu adaptuje.
Naproti tomu po jejich odstranění dojde k poklesu hormonů prakticky ze dne na den, a proto bývají příznaky často výraznější. Nejde přitom o přechodnou fázi, ale o trvalý stav.
Říkáte trvalý stav. Kdy je toto období pro ženu nejnáročnější?
Nejintenzivnější obtíže bývají v prvních měsících, obvykle během 3 až 6 měsíců, ale z hlediska organismu jde o dlouhodobou hormonální změnu.
U nosiček mutace BRCA k tomu navíc dochází často ve 35 až 45 letech, tedy výrazně dříve než u přirozené menopauzy, což má větší dopad na kosti, kardiovaskulární systém i celkovou vitalitu.
Na co by se tedy měla žena po preveventivní operaci ženských orgánů připravit?
V prvních týdnech a měsících po operaci se ženy nejčastěji setkávají s návaly horka, nočním pocením, poruchami spánku, únavou, změnami nálady nebo horší koncentrací. Poměrně rychle se může objevit i vaginální suchost.
U mladších žen bývají tyto projevy výraznější než u menopauzy přirozené. Pokud je možná hormonální substituční léčba, dává smysl ji nasadit poměrně brzy, protože dokáže tyto obtíže výrazně zmírnit a zároveň chrání organismus z dlouhodobého hlediska.
Hormonální substituci však nemůže užívat každá žena. Například ženy při či po onko léčbě si HRT nemohou dovolit kvůli riziku. Co by podle vás měly ženy, které nemohou užívat substituční hormonální léčbu, dělat?
Je důležité zmínit, že u nosiček mutace BRCA, které nemají v anamnéze karcinom prsu, je hormonální léčba obecně považována za bezpečnou a doporučuje se alespoň do věku přirozené menopauzy.
Jiná situace je ale u žen po hormonálně závislém karcinomu prsu, kde hormonální léčbu většinou použít nemůžeme. V takovém případě je potřeba postupovat cíleně.
Na návaly lze využít nehormonální léky, například některá antidepresiva. Nově existuje i fezolinetant (Veoza), ale zatím s ním u pacientek po karcinomu prsu nemáme větší zkušenost a naši onkologové k jeho použití přistupují spíše opatrně.
Na co byste ještě upozornil?
Velký důraz je potřeba klást na prevenci úbytku kostní hmoty – tedy pravidelný pohyb, ideálně i silové tréninky, dostatek vápníku a vitaminu D.
Stejně tak je důležitá prevence kardiovaskulárních onemocnění – pohyb, kontrola lipidů, krevního tlaku a nekouřit.
U obtíží v intimní oblasti bych zdůraznil, že lokální estrogeny (například Ovestin globule) je ve většině případů možné použít i u žen po karcinomu prsu, protože jejich vstřebávání do krevního oběhu je minimální.
Kromě estrogenu přicházíme při chirurgické menopauze také o progsteron, který hraje v menopauze a perimenopauze klíčovou roli (jeho hladina klesá často dříve a rychleji než estrogen, což způsobuje nespavost, úzkosti, náladovost a nepravidelné krvácení)...
Co se týče samotného progesteronu, například Utrogestan může u některých žen pomoci se spánkem a celkovým zklidněním, ten je z hlediska rizika trombózy považován za relativně bezpečný, ale jeho nasazení je vždy individuální.
Na co by si měly z dlouhodobého hlediska dát pozor všechny ženy po chirurgické menopauze?
Z dlouhodobého hlediska je potřeba myslet hlavně na to, že chirurgická menopauza ovlivňuje celé tělo. Nejvíce se to projeví na kostech, kde dochází k rychlejšímu úbytku kostní hmoty, a tím pádem roste riziko osteoporózy.
Stejně tak se zvyšuje kardiovaskulární riziko, protože estrogeny mají ochranný vliv na srdce a cévy. U části žen se může dlouhodobě promítnout i do psychiky, energie a celkové výkonnosti.
A často opomíjená, ale velmi důležitá oblast je sexuální život, kde mohou hrát roli změny sliznic i pokles libida.
Kdybychom si měli shrnout lékařské kontroly a vyšetření, která by si žena po chirurgické menopauze měla pohlídat, které by to byly?
Z praktického pohledu proto po preventivním odstranění vaječníků doporučujeme nezapomínat na pravidelnou kontrolu lipidů, krevního tlaku, vyšetření kostní denzity a běžnou gynekologickou prevenci s podporou vaginální suchosti estrogeny. Cílem není jen zvládnout první měsíce po operaci, ale udržet dlouhodobě dobrou kvalitu života.
Nový leták pro BRCA+ nosičky
Pan doktor Michal Emingr připravil pro nosičky genetické mutace BRCA1 a BRCA2 praktický edukační leták s novinkami v péči.
Má se po profylaktických operacích rutinně nabírat marker CA125? Musím absolvovat při preventivní adnexektomii i hysterektomii, neboli odstranění dělohy? A můžu brát jako nosička mutace hormonální antikoncepci?
Dozvíte se z letáku, který je pro vás k dispozici v hereditarní ambulanci na Karlově náměstí ve VFN Praha.
Odborník:
MUDr. Michal Emingr
Sekundární lékař, Oddělení G3 Onkogynekologie
Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie VFN a 1. LF UK
Doktorand 3. LF UK Experimentální chirurgie
COP ambulance expertní kolposkopie Klinika Ambicare sr.o., K Hrnčířům 25, Praha-Šeberov