BRCA a židovský původ: Co o BRCA mutacích vědět, pokud máš židovské kořeny?

Jsi židovského původu? Pak by pro tebe téma BRCA mutací mělo být důležité. Výzkumy ukazují, že mutace BRCA jsou u židovských komunit výrazně častější, přesto naprostá většina nositelů o svém riziku vůbec neví.

Je to bohužel tak, zatímco se v běžné populaci tato mutace vyskytuje o mnoho méně častěji, u lidí židovského původu je situace jiná. A stále málo se o tom mluví, přitom vědět o svém zvýšeném riziku, potažmo začít s prevencí včas, může zachránit zdraví, nebo dokonce i život. 

BRCA mutace jsou u Židů několikanásobně častější

V obecné populaci nese mutaci v genech BRCA1 nebo BRCA2 přibližně 1 z 250 lidí. U židovské populace jsou však čísla mnohem vyšší. Podle dat organizace Jnetics (2025) se výskyt mutace liší i samotnou větví židovského národa:

• u Aškenáziů má BRCA mutaci přibližně 1 z 40 lidí,
• u Sefardů zhruba 1 z 140 lidí.

Přesto, že je tento výskyt poměrně vysoký, udávají statistiky další alarmující číslo: až 89 % židovských nositelů mutace o svém genetickém riziku vůbec neví.

To znamená, že většina lidí, kteří mají v rodině zvýšené riziko rakoviny prsu, vaječníků, prostaty nebo slinivky, může žít v domnění, že se jich problém netýká. A zbytečně tak promarnit možnosti včasné prevence či lépe cílené onkologické léčby.

Proč tak často? Může za to "Founder Effect"

Možná si říkáš, proč se právě u Židů vyskytuje BRCA mutace tak často. Odpověď nabízí genetika i historie: na vině je tzv. zakladatelský efekt (Founder Effect).

Ten nastává, když malá skupina lidí opustí větší populaci, vytvoří izolovanou komunitu, nebo se její členové rozmnožují převážně mezi sebou.

V takovém případě se pak určité genetické znaky, ať už pozitivní, neutrální nebo škodlivé, mohou v malé izolované populaci udržet nebo dokonce zesílit. A přesně to se v židovské historii dělo.

Židovské komunity v evropských či středomořských diasporách zažívaly opakovaně historické události, ať už to byla migrace, perzekuce, endogamie (manželství uvnitř komunity). Tyto jevy pak podporovaly vznik a udržení vyšší frekvence určitých genetických variant (včetně BRCA mutací).

Co všechno může stát za zvýšeným rizikem BRCA mutací?

• Opakované migrace a útěky

Perzekuce, pogromy, nucené přesuny obyvatel to vše opakovaně oddělovalo menší skupiny Židů od větší populace.

• Izolace a endogamie

Židovské komunity se tradičně držely pohromadě, často i z náboženských a kulturních důvodů. Také vstup do manželství mimo komunitu byl po staletí omezený.

• A náhoda

Pokud mezi zakládajícími členy bylo několik jedinců s BRCA mutací, gen se předával dál a dál, až se stal v populaci častějším, než je tomu jinde ve světě.

Toto vše pak vedlo k tomu, že má židovská populace jedny z nejvyšších výskytů BRCA mutací na světě.

Odborný článek Prevalence of BRCA1 and BRCA2 mutations in Ashkenazi Jewish families with breast and pancreatic cancer (2012) předložil významné "zakladatelské" mutace.

U Aškenázských Židů se uvádějí tři, které tvoří významnou část všech BRCA mutací v této populaci. Jsou jimi BRCA1 185delAG, BRCA1 5382insC a mutace BRCA2 6174delT. Tyto varianty tvoří více než 90 % identifikovaných BRCA mutací v Aškenázské populaci.

Stačí jeden prarodič

Rozhodně se nedá říct, že se tě zvýšené riziko netýká, pokud se necítíš být Židem nábožensky či kulturně. Podle odborného článku Prevalence of BRCA1 and BRCA2 mutations in Ashkenazi Jewish families with breast and pancreatic cancer (2012) stačí jeden židovský prarodič, aby se riziko přenosu BRCA významně zvýšilo. Tedy nemusíš být praktikujícím Židem, rozhoduje genetika.

Mutace BRCA mohou zvyšovat riziko několika typů rakoviny, u žen jsou to prsa, vaječníky, vejcovody),  u mužů prostata, žaludek, prsa, u obou pohlaví pak slinivka.

U Aškenázských Židů už dnes víme, že mutace v BRCA1 a BRCA2 nejsou spojené jen s dobře známými riziky (rakovinou prsu a vaječníků), ale také s rakovinou slinivky břišní. Výzkum z Memorial Sloan Kettering Cancer Center ukázal, že mezi Aškenázskými ženami s rakovinou prsu a rodinným výskytem rakoviny slinivky měla BRCA mutaci každá sedmá žena. 

A pokud se rakovina prsu objevila před 50. rokem života, byla prevalence ještě vyšší – více než jedna z pěti. Důležité je i to, že BRCA1 a BRCA2 se v těchto rodinách objevovaly téměř ve stejném zastoupení. Jinými slovy: k riziku rakoviny slinivky nepřispívá jen BRCA2, jak se často říká, ale stejnou měrou i BRCA1.

Co to pro tebe znamená dnes?

Tohle zjištění má pro tebe jeden zásadní dopad: pokud máš židovské kořeny a v rodině se objevuje kombinace rakoviny prsu a slinivky, měla bys o genetickém testování vážně uvažovat. A to i v případě, že ti "papírově" podle klasických výpočtů vychází nízké nebo hraniční riziko.

Jak je to možné? Tyto modely totiž byly původně vytvořené hlavně pro rodiny s výskytem rakoviny prsu a vaječníků, a u kombinace "prsa + slinivka" můžou skutečné riziko spíše podhodnocovat.

Vědět o případné BRCA mutaci přitom nemá vliv jen na samotnou prevenci. Pokud by někdy někdo v rodině onemocněl rakovinou slinivky, může tato informace ovlivnit i volbu léčby, například využití moderních cílených terapií, jako jsou PARP inhibitory. Důležité je o mutaci vědět, protože rizika lze často včas snížit.

Problém: rodinná anamnéza není spolehlivý ukazatel

O problematice BRCA mutace se v židovské populaci málo ví nejen kvůli nízké osvětě. Studie ukazují, že mezi nositeli "židovských zakladatelských mutací" je velké procento osob bez silné rodinné historie rakoviny. To znamená, že spoléhat se výhradně na rodinnou anamnézu nemusí být dostatečné.

Studie ukazují, že většina nositelů těchto mutací nemá výraznou rodinnou historii rakoviny.  A to je velmi důležité vědět, protože mnoho lidí se uklidňuje právě tím, že "v rodině nic nemáme", a o testování proto vůbec neuvažují.

Výzkumy dokonce říkají, že až 60 % židovských nositelů BRCA mutace nemá žádnou silnou rodinnou anamnézu rakoviny prsu nebo vaječníků. Stejně tak analýzy z Izraele i USA potvrzují, že spoléhat se jen na rodinné vzorce nemocí vede k poddiagnostikování, protože mutace v BRCA1/2 se v židovských komunitách vyskytují mnohem častěji než v běžné populaci.

Proč se to děje? 

Výzkumy ukazují, že se nejčastěji jedná o tyto důvody:

• mnoho BRCA-pozitivních žen v minulých generacích zemřelo na jiné nemoci nebo v mladém věku, dříve než mohly projevit BRCA-asociovanou rakovinu,

• rakovina slinivky – která je také spojená s BRCA, zejména u Aškenázů – se dříve nevyšetřovala a často se vůbec nediagnostikovala,

• v některých rodinách se rakovina „nerozběhne“, ale mutace se přesto tiše dědí dál,

• rodinná struktura může být malá (např. jen malé procento žen), takže se riziko "neprojeví".

Proč má genetické testování smysl?

Dá ti odpověď. Umožňuje ti zjistit, zda BRCA mutaci máš, nebo ne. A pokud ano, máš k dispozici několik preventivních možností. Jsou jimi:

• včasný a častější screening,
• preventivní operace,
• sledování specializovanými centry,
• možnost otestovat další členy rodiny,
• rozhodování o životním stylu i o plánování rodiny.

Genetické testování probíhá poměrně jednoduše - stačí jeden odběr krve a o ostatní se již postará laboratoř. Za několik měsíců se dozvíš výsledek, který ti může velmi pomoci, protože vědět je nejsilnější ochrana.

Pokud máš židovské kořeny, byť jen jednoho prarodiče, je tvoje riziko BRCA+ je výrazně vyšší. Pokud to víš, můžeš jednat. Pokud jednáš, můžeš žít dlouhý a zdravější život.

Co máš jako člověk se židovskými kořeny udělat dál?

1) Zjisti, zda máš židovské předky (stačí jeden prarodič). Nemusíš být nábožensky aktivní ani se identifikovat jako Žid. BRCA riziko se dědí biologicky, ne kulturně.

2) Seznam se s rizikem BRCA mutací v židovské populaci. Aškenázové: 1 z 40, Sefardé: 1 ze 140, oproti běžné populaci: 1 z 250. To znamená: tvoje riziko je vyšší, i když v rodině nikdo rakovinu neměl.

3) Neřiď se jen rodinnou anamnézou. Až 60 % židovských nositelů mutace nemá v rodině žádné případy rakoviny, nebo jen velmi slabé. Proto se nespoléhej na větu "u nás nikdo nic neměl".

4) Promluv si se svým praktickým lékařem nebo gynekologem. Nevíš jak? Začni např. takto: "Mám židovského předka a vyšší riziko BRCA. Chci genetické poradenství." To je legitimní a medicínsky opodstatněný důvod.

5) Požádej o doporučení na genetické vyšetření. V Česku tě může odeslat praktický lékař, gynekolog, onkolog nebo se můžeš objednat přímo do genetické ambulance. Vyšetření BRCA1/2 je u medicínsky odůvodněných případů hrazené.

6) Absolvuj genetické poradenství. Tam ti vysvětlí, co znamená být nositelem mutace, jaké máš možnosti prevence, jaký screening je pro tebe vhodný, zda má smysl otestovat i další členy rodiny.

7) Pokud se BRCA potvrdí, vytvoř si preventivní plán. Možnosti zahrnují: častější preventivní kontroly, zobrazovací metody (MRI, UZ, mamograf), sledování slinivky (u vysokorizikových skupin), preventivní chirurgii (u žen), testování příbuzných, poradenství ohledně plánování rodiny.

8) Pokud je výsledek negativní, stále zůstáváš informovaná. Negativní výsledek neznamená nulové riziko rakoviny, ale víš, že neneseš židovské zakladatelské mutace, prevence pro tebe může být standardní, tvoje děti nejsou přenašeči mutace.

9) Uč se poznat signály svého těla. Zvlášť pokud jsi BRCA pozitivní nebo máš židovské kořeny buď všímavá k prsům, nezanedbávej gynekologii, sleduj trávení a bolesti břicha a také pečuj o duševní zdraví (BRCA anxiety je reálná).

10) Sdílej informace v rodině. Genetické riziko je rodinné riziko. Pokud test podstoupíš, pomůžeš nejen sobě, ale i sourozencům, dětem, bratrancům či sestřenicím. Pokud se tvůj test ukáže jako negativní, neznamená to ještě, že tvůj sourozenec či rodič mutaci mít nemůže.

Připoj se k nám

Období čekání je náročné. Neustále dumáš nad tím, zda jsi BRCA pozitivní či ne, zda ti už konečně dají vědět, nebo přemýšlíš, jakou cestou se vydat dál. Ať jsi v jakékoliv fázi, připoj se k nám, tady najdeš vše, co potřebuješ. A pokud ne, napiš nám na info@holkysbrcou.cz a my uděláme maximum, abychom na tvou otázku sehnaly relevantní odpověď.

Zdroje:

Jnetics, "What is Jewish about BRCA?", https://www.jnetics.org/brca/what-is-jewish-about-brca/, 2025

Struewing JP, Abeliovich D, Peretz T, Avishai N, Kaback MM, Collins FS, Brody LC. The carrier frequency of the BRCA1 185delAG mutation is approximately 1 percent in Ashkenazi Jewish individuals. Nat Genet. 1995 Oct;11(2):198-200. doi: 10.1038/ng1095-198. Erratum in: Nat Genet 1996 Jan;12(1):110. PMID: 7550349.

METCALFE, K. A., A. POLL, R. ROYER, et al. Screening for founder mutations in BRCA1 and BRCA2 in unselected Jewish women. Journal of Clinical Oncology. 2010, 28(3), 387–391. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20008623/

Prevalence of BRCA1 and BRCA2 mutations in Ashkenazi Jewish families with breast and pancreatic cancer, Stadler, Z.K., Salo-Mullen, E., Patil, S.M., Pietanza, M.C., Vijai, J., Saloustros, E., Hansen, N.A.L., Kauff, N.D., Kurtz, R.C., Kelsen, D.P., Offit, K. and Robson, M.E. (2012), Prevalence of BRCA1 and BRCA2 mutations in Ashkenazi Jewish families with breast and pancreatic cancer. Cancer, 118: 493-499. https://doi.org/10.1002/cncr.26191